Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů

Řádek 235: Řádek 235:

}}</ref>

}}</ref>

Na tyto snahy navázalo vedení Církve v roce 2018, kdy president Russell M. Nelson požádal členy i veřejnost, aby výraz mormon nepoužívali v souvislosti s CJKSPD.<ref name=":3" /> Výraz mormon byl také nahrazen na všech místech, které církev spravuje. Například populární pěvecký soubor The Mormon Tabernacle Choir byl přejmenován na [[Mormonský chrámový sbor|The Tabernacle Choir at Temple Square]] nebo doména internetových stránek církve byla změněna z mormon.org na [https://www.churchofjesuschrist.org/?lang=eng churchofjesuschrist.org]. Nelson krok vysvětlil s odkazem na zapsané Smithovo zjevení z roku 1838 ([[Nauka a smlouvy|NaS]] 115:4).<blockquote>Tuto Církev, která byla znovuzřízena prostřednictvím Josepha Smitha, nepojmenoval Joseph; a nepojmenoval ji ani Mormon. Byl to sám Spasitel, kdo řekl: „''Neboť tak bude církev má nazývána v těchto posledních dnech, a to Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.''“<ref name=":2" /></blockquote>Členové sami preferují pojmenování „Svatí posledních dnů“ nebo „členové Církve Ježíše Krista“.<ref>[http://newsroom.lds.org/style-guide Užití slova Mormon dle učení CJKSPD]</ref> Díky tomu je také jednodušší je odlišit od dalších nezávislých denominací [[Mormonismus|mormonismu]], z nichž některé jsou stále spojeny s [[Polygamie v mormonismu|polygamií]].<ref>{{Citace elektronické monografie

Na tyto snahy navázalo vedení Církve v roce 2018, kdy president Russell M. Nelson požádal členy i veřejnost, aby výraz mormon nepoužívali v souvislosti s CJKSPD.<ref name=":3" /> Výraz mormon byl také nahrazen na všech místech, které církev spravuje. Například populární pěvecký soubor The Mormon Tabernacle Choir byl přejmenován na [[Mormonský chrámový sbor|The Tabernacle Choir at Temple Square]] nebo doména internetových stránek církve byla změněna z mormon.org na [https://www.churchofjesuschrist.org/?lang=eng churchofjesuschrist.org]. Nelson krok vysvětlil s odkazem na zapsané Smithovo zjevení z roku 1838 ([[Nauka a smlouvy|NaS]] 115:4):<blockquote>Tuto Církev, která byla znovuzřízena prostřednictvím Josepha Smitha, nepojmenoval Joseph; a nepojmenoval ji ani Mormon. Byl to sám Spasitel, kdo řekl: „''Neboť tak bude církev má nazývána v těchto posledních dnech, a to Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.''“<ref name=":2" /></blockquote>Členové sami preferují pojmenování „Svatí posledních dnů“ nebo „členové Církve Ježíše Krista“.<ref>[http://newsroom.lds.org/style-guide Užití slova Mormon dle učení CJKSPD]</ref> Díky tomu je také jednodušší je odlišit od dalších nezávislých denominací [[Mormonismus|mormonismu]], z nichž některé jsou stále spojeny s [[Polygamie v mormonismu|polygamií]].<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = 7 Splinter Groups of the LDS Church Movement – Mormonism Research Ministry

| titul = 7 Splinter Groups of the LDS Church Movement – Mormonism Research Ministry

| url = https://www.mrm.org/splinter-groups

| url = https://www.mrm.org/splinter-groups

Řádek 278: Řádek 278:

}}</ref>

}}</ref>

V návaznosti na založení Církve započali misijní činnost a v krátkém čase začali shromažďovat věřící. Postupně do těchto lokalit: [[Kirtland]] v Ohiu, [[Farr West|Far West]] a [[Independence (Missouri)|Independence]] v Missouri a posléze Nauvoo v Illinois. Členové rychle rostoucí Církve ale pokaždé byli nuceni místo opustit, zejména kvůli nepřátelskému postoji obyvatelstva osídlovaných míst. Nevraživost vyvolávaly předsudky a dezinformace o neznámé víře, ekonomické a politické změny související s rychlým příchodem tisíců nových obyvatel na místa v tehdejších pohraničních regionech Spojených států, či nepřiznané praktikování plurálního manželství. Sám Smith byl několikrát zatčen, mj. na základě vykonstruovaných svědectví.<ref>{{Citace elektronického periodika

V návaznosti na založení Církve započali misijní činnost a v krátkém čase začali křtít a shromažďovat věřící. Postupně do těchto lokalit: [[Kirtland]] v Ohiu, [[Farr West|Far West]] a [[Independence (Missouri)|Independence]] v Missouri a posléze Nauvoo v Illinois. Členové rychle rostoucí Církve ale pokaždé byli nuceni místo opustit, zejména kvůli nepřátelskému postoji obyvatelstva osídlovaných míst. Nevraživost vyvolávaly předsudky a dezinformace o neznámé víře, ekonomické a politické změny související s rychlým příchodem tisíců nových obyvatel na místa v tehdejších pohraničních regionech Spojených států, či nepřiznané praktikování plurálního manželství. Sám Smith byl několikrát zatčen, mj. na základě vykonstruovaných svědectví.<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Smith, Joseph - The Encyclopedia of Mormonism

| titul = Smith, Joseph - The Encyclopedia of Mormonism

| periodikum = eom.byu.edu

| periodikum = eom.byu.edu

Řádek 311: Řádek 311:

| url = https://scholarsarchive.byu.edu/etd/1550/

| url = https://scholarsarchive.byu.edu/etd/1550/

| datum přístupu = 2024-09-11

| datum přístupu = 2024-09-11

⚫

}}</ref>[[Soubor:Young.jpg|náhled|Druhý president CJKSPD, Brigham Young]]Po jejich smrti došlo v církevní komunitě ke sporům o nástupnictví a rozkolu, což vedlo ke vzniku různých odštěpených církví<ref>{{Citace monografie

⚫

}}</ref>

⚫

Po jejich smrti došlo v církevní komunitě ke sporům o nástupnictví a rozkolu, což vedlo ke vzniku různých odštěpených církví<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Shields

| příjmení = Shields

| jméno = Steven L.

| jméno = Steven L.

Řádek 356: Řádek 354:

| datum přístupu = 2024-09-11

| datum přístupu = 2024-09-11

}}</ref><ref name=":4" />

}}</ref><ref name=":4" />

Ve druhé polovině 20. století se Církev stala celosvětovou, i díky tomu, že členové přestali být nabádáni, aby se po přijetí víry stěhovali do Utahu. Klíčovým krokem v tomto procesu byla stavba chrámů, které Svatí považují za důležitou součást své náboženské praxe, mimo USA. V padesátých letech byly vybudovány chrámy v Británii, Švýcarsku a na Novém Zélandu.<ref>{{Citace elektronického periodika

Ve druhé polovině 20. století se Církev stala celosvětovou, i díky tomu, že členové přestali být nabádáni, aby se po přijetí víry stěhovali do Utahu. Klíčovým krokem v tomto procesu byla stavba chrámů, které Svatí považují za důležitou součást své náboženské praxe, mimo USA. V padesátých letech byly vybudovány chrámy v Británii, Švýcarsku a na Novém Zélandu.<ref>{{Citace elektronického periodika

Řádek 368: Řádek 368:

| url = https://churchofjesuschristtemples.org/temples/chronology/

| url = https://churchofjesuschristtemples.org/temples/chronology/

| datum přístupu = 2024-09-11

| datum přístupu = 2024-09-11

⚫

}}</ref>

}}</ref>[[Soubor:Young.jpg|náhled|Druhý vůdce CJKSPD, Brigham Young]]

== Statistika ==

== Statistiky ==

[[Soubor:LDS Church Membership 1830-2021.png|vlevo|náhled|Časová osa zobrazující růst CJKSPD.]]

[[Soubor:Budova Církve Ježíše Krista v Brně-Žabovřeskách na Sochorově ulici.JPG|náhled|250x250px|Kaple Církve v Brně.|vlevo]]Ústředí Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů se nachází v&nbsp;[[Salt Lake City]] ve státu [[Utah]].<ref>[http://newsroom.lds.org/article/april-2011-world-report Pokyny vedení Konference a&nbsp;nynější učení CJKSPD]</ref> V&nbsp;USA během vývoje hnutí Svatých posledních dnů vzniklo mnoho jiných [[Mormonismus|mormonských]] církví (jako například [[Kristova komunita]] nebo FLDS), které jsou výrazně menší co do počtu a jsou nezávislé na CJKSPD, která se od nich veřejně distancovala.<ref>{{Citation |last=Robinson |first=B.A. |title=Denominations in the LDS Restorationist Movement: The Community of Christ |publisher=Ontario Consultants on Religious Tolerance |year=2010 |url=http://www.religioustolerance.org/rlds.htm|}}</ref>

V&nbsp;USA vzniklo během vývoje hnutí Svatých posledních dnů mnoho jiných [[Mormonismus|mormonských]] církví (jako například [[Kristova komunita]] nebo [[Fundamentalistická Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů|Fundamentalistická Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů)]], které jsou výrazně menší a nezávislé na CJKSPD, která se od nich veřejně distancovala.<ref>{{Citation |last=Robinson |first=B.A. |title=Denominations in the LDS Restorationist Movement: The Community of Christ |publisher=Ontario Consultants on Religious Tolerance |year=2010 |url=http://www.religioustolerance.org/rlds.htm|}}</ref><ref name=":4" />

Celosvětově měla CJKSPD dle vlastních statistik k&nbsp;31. prosinci 2019 16 313 735 členů, církevní materiály jsou vydávány v 188 jazycích. Členové jsou organizováni ve 30 536 místních kongregacích. Z celkového počtu 16,3 milionů členu slouží 65 137 z nich jako misionáři na plný úvazek a dalších 11 157 jako misionáři v oblasti sociální péče.<ref name="Report1">[http://www.mormonnewsroom.org/facts-and-statistics Zpráva CJKSPD o stavu organizace a členství]</ref>

Celosvětově měla CJKSPD dle vlastních statistik k&nbsp;31. prosinci 2023 17 255 394 členů, kteří byli zorganizováni ve 31 490 místních kongregacích, jenž byly rozčleněny pod 3565 kůlů (větší správní jednotka, obdoba katolické diecéze).<ref name=":1" /> Církevní materiály byly vydávány ve 188 jazycích.<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Fakta a čísla – Zpravodajský portál Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů

| periodikum = zpravy.cirkevjezisekrista.org

Na celém světě žije nyní přes 16,5&nbsp;milionů členů Církve.<ref name="Report1"/> Z&nbsp;toho téměř 6,5&nbsp;milionu v&nbsp;USA,<ref>[http://www.mormonnewsroom.org/facts-and-statistics/country/united-states/ CJKSPD v USA]</ref> kde je čtvrtým největším náboženským celkem.<ref>[http://www.infoplease.com/ipa/A0001481.html Výroční zpráva amerických a&nbsp;kanadských církví za rok&nbsp;2005, National Council of Churches.]</ref> Počet členů je však pouze oficiální - patří mezi ně aktivní členové, poloaktivní členové i zcela neaktivní, kteří do církve už nedocházejí.<ref>[https://info.dingir.cz/2023/12/mormoni-se-stali-mensinou-ve-svem-state/ Mormoni se stali menšinou ve „svém“ státě] : [[Náboženský infoservis]], 30. 12. 2023</ref>

| url = https://zpravy.cirkevjezisekrista.org/fakta-a-cisla

| jazyk = cs

| datum přístupu = 2024-09-12

}}</ref> Kniha Mormonova byla plně přeložena do 92 jazyků.<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = How many languages have Book of Mormon translations?

| periodikum = Church News

| url = https://www.thechurchnews.com/living-faith/2023/12/31/24020386/book-of-mormon-translations-how-many-languages/

| datum vydání = 2023-12-31

| jazyk = en

| datum přístupu = 2024-09-12

}}</ref> Z celkového počtu téměř 17,3 milionů členu sloužilo ke konci roku 2023 na plný úvazek 67 871 učících (v angličtině označovaní jako "teaching" nebo "proselyting") misionářů a dalších 30 685 jako misionáři v oblasti sociální péče a humanitární práce. K Církvi se také v důsledku jejich činnosti za rok 2023 připojilo, tedy bylo pokřtěno, 251 763 konvertitů.<ref name=":1" /> Počet členů je však pouze oficiální - patří mezi ně aktivní členové, poloaktivní členové i zcela neaktivní, kteří do církve už nedocházejí.<ref>[https://info.dingir.cz/2023/12/mormoni-se-stali-mensinou-ve-svem-state/ Mormoni se stali menšinou ve „svém“ státě] : [[Náboženský infoservis]], 30. 12. 2023</ref> Růst členské základny se přes pandemii covidu zpomalil, ale v roce 2023 byl nejvyšší od roku 2015 (procentuálně od roku 2019).<ref>{{Citace monografie

| titul = Membership history of the Church of Jesus Christ of Latter-day Saints

| url = https://en.wikipedia.org/wiki/Membership_history_of_the_Church_of_Jesus_Christ_of_Latter-day_Saints

| poznámka = Page Version ID: 1238242817

| jazyk = en

}}</ref> V Česku se v roce 2021 při sčítání lidu ke členství přihlásilo 713 lidí.<ref name=":5">{{Citace elektronického periodika

| titul = Náboženská víra

| periodikum = Sčítání 2021

| url = https://scitani.gov.cz/nabozenska-vira#skupina-54318

| jazyk = CS

| datum přístupu = 2024-09-12

}}</ref>

[[Soubor:LDS Membership percentage.png|náhled|Mapka zobrazující procenta členů CJKSPD v populaci států světa na základě dat z roku 2019. ]]

Církev má téměř 7&nbsp;milionů členů v&nbsp;USA, kde je čtvrtou největší náboženskou denominací.<ref>[http://www.infoplease.com/ipa/A0001481.html Výroční zpráva amerických a&nbsp;kanadských církví za rok&nbsp;2005, National Council of Churches.]</ref><ref name=":6">{{Citace elektronického periodika

| titul = What Are the Countries With the Most Latter-day Saints?

| periodikum = newsroom.churchofjesuschrist.org

| url = https://newsroom.churchofjesuschrist.org/article/what-are-the-countries-with-the-most-latter-day-saints

| datum vydání = 2021-08-04

| jazyk = en

| datum přístupu = 2024-09-12

}}</ref> Podle statistik byla také tou nejrychleji rostoucí, což je ale poměrně obtížné spočítat.<ref>{{Citace elektronické monografie

| titul = Study Shows that Mormons Are the Fastest-Growing Religious Group in the U.S. {{!}} PRRI

| url = https://www.prri.org/spotlight/study-shows-that-mormons-are-the-fastest-growing-religious-group-in-the-u-s/

| datum vydání = 2012-05-02

| datum přístupu = 2024-09-12

| jazyk = en-US

}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = LDS Church Is United States’ Fastest Growing Denomination

| periodikum = www.churchofjesuschrist.org

| url = https://www.churchofjesuschrist.org/study/ensign/2002/11/news-of-the-church/lds-church-is-united-states-fastest-growing-denomination?lang=eng

| jazyk = en

| datum přístupu = 2024-09-12

}}</ref> Největší koncentrace členů je na západě země v Utahu a okolních státech, kde má CJKSPD silný kulturní a politický vliv. Tomuto rozsáhlému regionu se někdy přezdívá "the Mormon corridor" nebo "the Mormon belt".<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Allen

| jméno = James B.

| příjmení2 = Leonard

| jméno2 = Glen M.

| titul = The story of the latter-day saints

| vydání = 2. ed., rev. and enlarged

| vydavatel = Deseret Book

| místo = Salt Lake City, Utah

| počet stran = 802

| isbn = 978-0-87579-565-2

}}</ref> Mezi další státy s velkým počtem Svatých patří Mexiko, Brazílie, Filipíny nebo Peru.<ref name=":6" /> Z hlediska procentuálního zastoupení členů v obyvatelstvu patří všech pět prvních míst pacifickým státům. V království Tonga je členy přes 60% obyvatel, dále mají Svatí velmi silné zastoupení také na Samoe, Americké Samoe, na Kiribati či Marshallových ostrovech.<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Which countries have the largest percentages of their populations as Latter-day Saints?

| periodikum = Church News

| url = https://www.thechurchnews.com/2021/12/16/23218317/which-countries-have-the-largest-percentages-of-their-populations-as-latter-day-saints/

| datum vydání = 2021-12-16

| jazyk = en

| datum přístupu = 2024-09-12

}}</ref>

== Církev v Česku ==

== Církev v Česku ==

⚫

[[Soubor:Budova Církve Ježíše Krista v Brně-Žabovřeskách na Sochorově ulici.JPG|náhled|250x250px|Kaple Církve v Brně.|vlevo]]Církev vyvíjela misijní činnost na území Česka již v 19.&nbsp;století, ale česká vláda ji uznala až v roce&nbsp;1929, kdy byla založena Československá misie Praha. Vedl ji Američan Arthur Gaeth, který předtím působil v Německu a z matčiny strany měl české kořeny. (V misii využil znalost češtiny, ale také němčiny.) K oficiálnímu založení československé misie došlo 24. července na Kněží hoře u Karlštejna. Obřad zasvěcení země pro hlásání evangelia vedl apoštol a prezident evropské misie John Andreas Widtsoe (1872–1952).

[[Soubor:LDS Church logo - ces.png|náhled|vlevo|Logo v češtině]]

⚫

Církev vyvíjela misijní činnost na území Česka již v 19.&nbsp;století, ale česká vláda ji uznala až v roce&nbsp;1929, kdy byla založena Československá misie Praha. Vedl ji Američan Arthur Gaeth, který předtím působil v Německu a z matčiny strany měl české kořeny. (V misii využil znalost češtiny, ale také němčiny.) K oficiálnímu založení československé misie došlo 24. července na Kněží hoře u Karlštejna. Obřad vedl apoštol a prezident evropské misie Obřad vedl John Andreas Widtsoe (1872–1952). <br>

⚫

Činnost mormonů v YMCA, Sokole i vyučování angličtiny napomáhalo misijní činnosti. Významné bylo rovněž Gaethovo seznámení a pozdější sňatek s Martou Králíčkovou (1900–1985), dcerou chicagského profesora a přítele Tomáše Garrigue Masaryka. Seznámil ho s ní ještě roku 1929 apoštol Widtsoe. Když se Marta vrátila do Spojených států, pokračovali v korespondenčním styku a v lednu roku 1931 ji Gaeth nejprve pokřtil a pak ji pojal za manželku. <br>

Mezi lety 1929 a 1939 vycházel dětský časopis ''Hvězdička'', významným počinem bylo rovněž přeložení a vydání ''Knihy Mormon''. <br>

Roku 1936 vystřídal Gaetha v postavení misijního prezidenta Wallace Felt Toronto (1907–1968), sám Gaeth navštívil Československo ještě roku 1945 (v roli novináře).<ref>[https://info.dingir.cz/2024/04/arthur-gaeth-zakladatel-misie-mormonu-v-ceskoslovensku/ Arthur Gaeth, zakladatel misie „mormonů“ v Československu] : [[Náboženský infoservis]], 15. 4. 2024</ref>

⚫

Činnost členů v [[YMCA]], [[Sokol (spolek)|Sokole]] i vyučování angličtiny napomáhalo misijní činnosti. Významné bylo rovněž Gaethovo seznámení a pozdější sňatek s Martou Králíčkovou (1900–1985), dcerou chicagského profesora a přítele [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigue Masaryka]]. Seznámil ho s ní ještě roku 1929 apoštol Widtsoe. Když se Marta vrátila do Spojených států, pokračovali v korespondenčním styku a v lednu roku 1931 ji Gaeth nejprve pokřtil a pak ji pojal za manželku. Mezi lety 1929 a 1939 vycházel dětský časopis ''Hvězdička'', významným počinem bylo rovněž přeložení a vydání ''Knihy Mormon''. Roku 1936 vystřídal Gaetha v postavení misijního prezidenta Wallace Felt Toronto (1907–1968), sám Gaeth navštívil Československo ještě roku 1945 (v roli novináře).<ref>[https://info.dingir.cz/2024/04/arthur-gaeth-zakladatel-misie-mormonu-v-ceskoslovensku/ Arthur Gaeth, zakladatel misie „mormonů“ v Československu] : [[Náboženský infoservis]], 15. 4. 2024</ref>

⚫

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava začalo mít vedení církve, které bylo plně v rukou misionářů, potíže s úřady. Čtyři misionáři byli v červenci 1939 zatčeni a šest týdnů zadržováni. Misijní prezident pro Československo, Wallace Felt Toronto (1907–1968), obtížně vymohl jejich propuštění; všichni misionáři museli ale Protektorát v srpnu 1939 opustit. Po jejich odjezdu byli pověřeni Jaroslav Kotulán a Josef Roubíček, aby vedli společenství v Brně, resp. v Praze, jak jim to jen podmínky dovolí. Torontovým zástupcem byl ustanoven jedenadvacetiletý Josef Roubíček, který právě v tomto roce uzavřel manželství s Martou, rozenou Teitzovou. Je paradoxní, že právě v této těžké době – v únoru 1939 – vyšel český překlad základního teologického spisu církve, Článků víry od Jamese E. Talmage. Josef Roubíček se dopočítal 86 členů církve, 10 svatých bylo pak během války pokřtěno. Činnost církve byla během války překvapivě intenzivní, a to díky založení spolku Česká misie církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů (žádost podána 30. května 1940 a spolek byl podle zákona 134/1867 ř. z. povolen.) Po válce, v březnu 1946, navštívil církev apoštol Ezra Taft Benson. Mise v Československu byla obnovena, ale ne nadlouho; zanikla 24. 9. 1947. Nástupnický spolek Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů byl 6. dubna 1950 rozpuštěn. Misionáři měli ve svém působení značné problémy a nakonec byli vyhoštěni. Navzdory útlakům rostly i počty nových křtů,<ref>VOJTÍŠEK, Zdeněk: Čeští mormoni za války a po ní. Dingir 03/21, [http://www.dingir.cz/cislo/21/3/cesti_mormoni_za_valky_a_po_ni.pdf dostupné online]</ref> a to i když v souvislosti s tzv. [[Církevní zákony|Církevními zákony]] byla CJKSPD dne [[6. duben|6.&nbsp;dubna]] [[1950]] [[Komunistický režim v Československu|komunistickým režimem]] v&nbsp;[[Československo|Československu]] zakázána.<ref name="CZ profil církve">[http://newsroom.lds.org/country/czech-republic Profil církve na území Česka]</ref> Po 40&nbsp;letech byla CJKSPD&nbsp;roku&nbsp;1990 obnovena a&nbsp;členové se shromažďuji v tzv.&nbsp;odbočkách a sborech v&nbsp;Česku i&nbsp;na Slovensku.<ref>[http://www.cirkev-jezise-krista.cz/locations Seznam odboček (kongregací)]</ref><ref>[https://www.lds.org/maps/?lang=ces&cp=ces-cz#ll=49.393774,17.045287&z=7&m=google.road&layers=meetinghouse,temple&expand=1 Vyhledávání církevních bohoslužeb - Mapy kongregací CJKSPD na území ČR]</ref>

⚫

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava začalo mít vedení církve, které bylo plně v rukou misionářů, potíže s úřady. Čtyři misionáři byli v červenci 1939 zatčeni a šest týdnů zadržováni. Misijní prezident pro Československo, Wallace Felt Toronto (1907–1968), obtížně vymohl jejich propuštění; všichni misionáři museli ale Protektorát v srpnu 1939 opustit. Po jejich odjezdu byli pověřeni Jaroslav Kotulán a Josef Roubíček, aby vedli společenství v Brně, resp. v Praze, jak jim to jen podmínky dovolí. Torontovým zástupcem byl ustanoven jedenadvacetiletý Josef Roubíček, který právě v tomto roce uzavřel manželství s Martou, rozenou Teitzovou. Je paradoxní, že právě v této těžké době – v únoru 1939 – vyšel český překlad z tehdejšího významného teologického spisu církve, Článků víry od Jamese E. Talmage. Josef Roubíček se dopočítal 86 členů církve, 10 svatých bylo pak během války pokřtěno. Činnost církve byla během války překvapivě intenzivní, a to díky založení spolku Česká misie církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů (žádost podána 30. května 1940 a spolek byl podle zákona 134/1867 ř. z. povolen). Po válce, v březnu 1946, navštívil církev apoštol Ezra Taft Benson. Misie v Československu byla obnovena, ale ne nadlouho; zanikla 24. 9. 1947. Nástupnický spolek Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů byl 6. dubna 1950 rozpuštěn. Misionáři měli ve svém působení značné problémy a nakonec byli vyhoštěni. Navzdory útlakům rostly i počty nových křtů,<ref>VOJTÍŠEK, Zdeněk: Čeští mormoni za války a po ní. Dingir 03/21, [http://www.dingir.cz/cislo/21/3/cesti_mormoni_za_valky_a_po_ni.pdf dostupné online]</ref> a to i když v souvislosti s tzv. [[Církevní zákony|Církevními zákony]] byla CJKSPD dne [[6. duben|6.&nbsp;dubna]] [[1950]] [[Komunistický režim v Československu|komunistickým režimem]] v&nbsp;[[Československo|Československu]] zakázána.<ref name="CZ profil církve">[http://newsroom.lds.org/country/czech-republic Profil církve na území Česka]</ref> Po 40&nbsp;letech byla CJKSPD&nbsp;roku&nbsp;1990 obnovena a&nbsp;členové se shromažďuji v tzv.&nbsp;odbočkách a sborech v&nbsp;Česku i&nbsp;na Slovensku.<ref>[http://www.cirkev-jezise-krista.cz/locations Seznam odboček (kongregací)]</ref><ref>[https://www.lds.org/maps/?lang=ces&cp=ces-cz#ll=49.393774,17.045287&z=7&m=google.road&layers=meetinghouse,temple&expand=1 Vyhledávání církevních bohoslužeb - Mapy kongregací CJKSPD na území ČR]</ref>

[[Soubor:CJKSPD - Sbor Plzen.jpg|náhled|Kaple plzeňského sboru Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů na adrese Zikmunda Wintra 7]]

[[Soubor:CJKSPD - Sbor Plzen.jpg|náhled|Kaple plzeňského sboru Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů na adrese Zikmunda Wintra 7]]

[[Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, věková struktura.svg|náhled|150x150px|Věková struktura Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů v České republice roku 2011|vlevo]]

[[Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, věková struktura.svg|náhled|150x150px|Věková struktura Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů v České republice roku 2011|vlevo]]

Církev je organizována do tzv. kůlů (obdoba diecézí v katolické církvi), které tvoří skupina větších kongregací, kterým se říká sbory, případně menších kongregací, kterým se říká odbočky. V&nbsp;současnosti je v&nbsp;Česku 1 kůl rozdělený do 6 sborů a 6 odboček, které se většinou nacházejí ve velkých městech.<ref name="faktaCR">[http://www.zpravy-mormon.cz/fakta-a-cisla Česká republika - Fakta a čísla o CJKSPD]</ref> Největší počet členů je v&nbsp;Praze a&nbsp;v&nbsp;Brně, kde se v&nbsp;neděli na shromáždění schází kolem 130&nbsp;členů. Roku 2024 zahájil pražský kůl církve výstavbu nového centra v Praze na Pankráci. Zde kromě církevního zázemí budou i sportovní a další zařízení sloužící veřejnosti.<ref>[https://info.dingir.cz/2024/04/v-praze-bude-stat-kulove-centrum-cirkve-mormonu/ V Praze bude stát „kůlové centrum“ církve „mormonů“] : [[Náboženský infoservis]], 18. 4. 2024</ref><br>

Církev je organizována do tzv. kůlů (obdoba diecézí v katolické církvi), které tvoří skupina větších kongregací, kterým se říká sbory, případně menších kongregací, kterým se říká odbočky. V&nbsp;současnosti je v&nbsp;Česku 1 kůl rozdělený do 6 sborů a 6 odboček, které se většinou nacházejí ve velkých městech.<ref name="faktaCR">[http://www.zpravy-mormon.cz/fakta-a-cisla Česká republika - Fakta a čísla o CJKSPD]</ref> Největší počet členů je v&nbsp;Praze a&nbsp;v&nbsp;Brně, kde se v&nbsp;neděli na shromáždění schází kolem 130&nbsp;členů. Roku 2024 zahájil pražský kůl církve výstavbu nového centra v Praze na Pankráci. Zde kromě církevního zázemí budou i sportovní a další zařízení sloužící veřejnosti.<ref>[https://info.dingir.cz/2024/04/v-praze-bude-stat-kulove-centrum-cirkve-mormonu/ V Praze bude stát „kůlové centrum“ církve „mormonů“] : [[Náboženský infoservis]], 18. 4. 2024</ref><ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Projekt budoucího komunitního/kůlového centra

⚫

Sídlo církve v&nbsp;Česku je v&nbsp;Praze (Milady Horákové 85/95, 170&nbsp;00 Praha&nbsp;7). Česká misie Praha je jednou ze 407&nbsp;misií církve po světě. Církev v&nbsp;Česku vede prezident misie, který své povolání zastává na plný úvazek a jsou mu kompenzovány životní náklady (viz [[Korporace prezidenta Církve Ježíše Krista Svatých Posledních dnů|Kompenzace misijních prezidentů]]). Každý misijní prezident má dva rádce, kteří mají kromě církevního také normální civilní povolání.

| periodikum = cz.cirkevjezisekrista.org

| url = https://cz.cirkevjezisekrista.org/projekt-budouciho-komunitniho-kuloveho-centra

| datum přístupu = 2024-09-12

}}</ref>

⚫

Sídlo církve v&nbsp;Česku je v&nbsp;Praze (Milady Horákové 85/95, 170&nbsp;00 Praha&nbsp;7). Česká misie Praha je jednou ze 414&nbsp;misií církve po světě.<ref name=":1" /> Tu v&nbsp;Česku vede prezident misie, který své povolání zastává na plný úvazek a jsou mu kompenzovány životní náklady (viz [[Korporace prezidenta Církve Ježíše Krista Svatých Posledních dnů|Kompenzace misijních prezidentů]]). Každý misijní prezident má dva rádce, kteří mají kromě církevního také normální civilní povolání.

V roce 2021 se při sčítání lidu ke členství přihlásilo 713 lidí.<ref name=":5" /> Církev v zemi oficiálně eviduje 2549 členů, mezi které patří i neaktivní a poloaktivní.<ref name="CZ profil církve" /><ref name="faktaCR" />

V&nbsp;České republice se v&nbsp;roce&nbsp;[[2011]] k&nbsp;CJKSPD při [[sčítání lidu]] přihlásilo 926 obyvatel, což je pokles v absolutních číslech na 68 % stavu v roce 2001.<ref name="SLDB 2011">{{Citace elektronického periodika |titul=První předběžné výsledky sčítání lidu 2011 |url=http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_podle_nabozenske_viry_podle_kraju_podrobne_udaje/$File/sldb_podrobna_vira.xls |datum přístupu=2011-12-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120106061535/http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_podle_nabozenske_viry_podle_kraju_podrobne_udaje/$File/sldb_podrobna_vira.xls |datum archivace=2012-01-06 }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Sčítání lidu 2001 v ČR |url=http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/3D00462B10/$File/4032060119.pdf |datum přístupu=2007-08-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160719061305/https://czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/3D00462B10/$File/4032060119.pdf |datum archivace=2016-07-19 }}</ref> Vyšší podíl obyvatel sympatizující s CJKSPD je v Praze a na jižní Moravě.<ref name="SLDB 2011" /> Církev eviduje v [[Česko|Česku]] 2549 členů, 1 misii, 12 sborů a odboček a 2 [[Genealogie|genealogická]] střediska rodinné historie.<ref name="CZ profil církve" /><ref name="faktaCR"/>

== Víra ==

== Víra ==

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů v České republice
Sídlo církve pro Českou republiku v Praze
Registrace v ČR
Datum	1. 9. 1991
Statutární orgán
(neexistuje)
Sídlo	Milady Horákové 85/95, Praha 7-Holešovice, 170 00
Odkazy
Web	http://www.cirkev-jezise-krista.cz/
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Rejstřík církví a náboženských společností Některá data mohou pocházet z datové položky.

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (CJKSPD) (anglicky The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints) je největší z církví vzešlých z původní "Církve Ježíše Krista", kterou Joseph Smith založil v roce 1830 ve státě New York v USA v době tzv. druhého velkého probuzení.^[1][2] Ke konci roku 2023 měla celosvětově přes 17,2 milionů členů ve 31,500 kongregacích.^[3] CJKSPD je největší denominací tzv. mormonismu, což je zastřešující pojem pro všechny náboženské skupiny vycházející z učení a zjevení Smitha a dalších náboženských vůdců.^[4][5] Její členové se od roku 2018 aktivně snaží negativní nálepky mormon zbavit a preferují označení "Svatí posledních dnů" nebo "členové Církve Ježíše Krista".^[6][7][8]

Ústředí má v utažském Salt Lake City v USA^[1] a jejím současným presidentem je od roku 2018 bývalý kardiochirurg Russell M. Nelson.^[9] Společně se dvěma svými rádci tvoří První předsednictvo Církve, které je společně s Kvorem Dvanácti apoštolů nejvyšším orgánem Církve.^[10] Církev je známá pro svou rozsáhlou misijní a humanitární činnost^[11]. Celosvětově měla ke konci roku 2023 téměř 100 000 misionářů na plný úvazek.^[3]

Teologie Církve vychází z jí uznávaných svatých knih - Bible, Knihy Mormonovy, Nauky a smluv a Drahocenné perly. Tento kánon považuje za otevřený. Členové vnímají vedoucí církve (konkrétně 15 apoštolů) jako "proroky a zjevovatele", kteří mohou od Boha obdržet zjevení pro svět, stejně jako bibličtí proroci.^[12] Učení Církve ohledně Boha nespadá pod klasický trinitarismus, některými teology je označováno jako "sociální trinitarismus".^[13][14] Členové věří ve tři samostatné fyzické bytosti (Bůh Otec, Bůh Syn a Duch Svatý), dokonale sjednocené společným záměrem, vůlí a láskou.^[15] Církev klade důraz na spasení skrze Ježíše Krista a důležitost jeho zástupného usmíření za hříchy lidstva.^[16][17] Často je zařazována mezi velké křesťanské denominace, ačkoli řada katolíků či protestantů považuje učení CJKSPD za neslučitelné s klasickou křesťanskou teologií.^[18][19]

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů se považuje za obnovenou původní církev založenou Kristem a za jedinou církev na světě,^[20] která má v současné době kněžskou pravomoc od Boha^[21] a tudíž je jako jediná oprávněna Ježíšem Kristem vykonávat spásné obřady, jako je křest^[22], konfirmace^[23], svátost večeře Páně^[24] nebo pečetění na věčnost^[25], jejichž prostřednictvím členové uzavírají smlouvy s Bohem.^[26][27] Členové také mj. dodržují církevní zákony o sexuální čistotě^[28], zdraví^[29], půstu^[30], svěcení neděle^[31] a přispívají Církvi deseti procenty svých příjmů formou desátků^[32].

Název

Od svého založení 6. dubna 1830 byla organizace známa jako „Církev Ježíše Krista“.^[33] V roce 1834 byl název změněn na „Církev svatých posledních dnů“. V roce 1838 byl název změněn na současné „Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů“.^[34]

Označení mormon (přezdívka vzniklá tím, že členové používají kromě Bible i Knihu Mormonovu, historik a prorok Mormon byl podle záznamu hlavním editorem této knihy) bylo poprvé použito již v roce 1831 editory novin, kteří o novém hnutí psali.^[35] Církev se několikrát snažila, mimo jiné v roce 1982, v roce 2001 před olympijskými hrami v Salt Lake City, či v roce 2011 po uvedení muzikálu The Book of Mormon na Broadwayi, podporovat používání plného názvu namísto přezdívky "mormoni" či "mormonská církev".^[36]

Na tyto snahy navázalo vedení Církve v roce 2018, kdy president Russell M. Nelson požádal členy i veřejnost, aby výraz mormon nepoužívali v souvislosti s CJKSPD.^[7] Výraz mormon byl také nahrazen na všech místech, které církev spravuje. Například populární pěvecký soubor The Mormon Tabernacle Choir byl přejmenován na The Tabernacle Choir at Temple Square nebo doména internetových stránek církve byla změněna z mormon.org na churchofjesuschrist.org. Nelson krok vysvětlil s odkazem na zapsané Smithovo zjevení z roku 1838 (NaS 115:4):

Tuto Církev, která byla znovuzřízena prostřednictvím Josepha Smitha, nepojmenoval Joseph; a nepojmenoval ji ani Mormon. Byl to sám Spasitel, kdo řekl: „Neboť tak bude církev má nazývána v těchto posledních dnech, a to Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.“^[6]

Členové sami preferují pojmenování „Svatí posledních dnů“ nebo „členové Církve Ježíše Krista“.^[37] Díky tomu je také jednodušší je odlišit od dalších nezávislých denominací mormonismu, z nichž některé jsou stále spojeny s polygamií.^[38]

Výraz svatý v označení Svatí posledních dnů je převzat z Nového zákona, kde se první křesťané nazývali svatými (viz Efezským 1:1, 2. Korintským 1:1). Pojmem „svatí“ jsou míněni členové Církve, kteří se snaží žít čistým životem a následovat Ježíšovo učení. Výraz posledních dnů odkazuje na víru v premilenialismus, tedy očekávání brzkého příchodu Krista na Zem.^[39]

Historie

Související informace naleznete také v článku Joseph Smith.

Církev založil Joseph Smith a jeho nejbližší spolupracovníci (celkem 6 lidí) 6. dubna 1830 ve městě Fayette ve státě New York v USA.^[40] Smith měl údajně během předchozích deseti let řadu vidění, během kterých se mu zjevili Bůh Otec, Kristus nebo různí andělští poslové. Tvrdil, že postupně obdržel instrukce a pravomoc k nalezení a přeložení starověkého záznamu známého jako Kniha Mormonova a ke znovuzřízení původní Kristovy novozákonní Církve.^[41] Své zážitky a zjevení sdílel s rodinou a přáteli, několik z nich mu také pomáhalo jako zapisovatelé během překladu, který byl dokončen o rok dříve. Od srpna 1829 do března 1830 pak Smith a jeho spolupracovníci čekali na vytištění prvních 5000 kopií Knihy Mormonovy.^[42][43]

V návaznosti na založení Církve započali misijní činnost a v krátkém čase začali křtít a shromažďovat věřící. Postupně do těchto lokalit: Kirtland v Ohiu, Far West a Independence v Missouri a posléze Nauvoo v Illinois. Členové rychle rostoucí Církve ale pokaždé byli nuceni místo opustit, zejména kvůli nepřátelskému postoji obyvatelstva osídlovaných míst. Nevraživost vyvolávaly předsudky a dezinformace o neznámé víře, ekonomické a politické změny související s rychlým příchodem tisíců nových obyvatel na místa v tehdejších pohraničních regionech Spojených států, či nepřiznané praktikování plurálního manželství. Sám Smith byl několikrát zatčen, mj. na základě vykonstruovaných svědectví.^[44] V roce 1844 byl spolu se svým bratrem Hyrumem zavražděn milicí ze sousedního města v budově vězení v Carthage, zatímco očekávali soud.^{[45][46][47][48]}

Po jejich smrti došlo v církevní komunitě ke sporům o nástupnictví a rozkolu, což vedlo ke vzniku různých odštěpených církví^[49]. Většina asi z 15 000 členů následovala tehdejšího presidenta Kvora Dvanácti apoštolů Brighama Younga^[50], který následně vedl exodus na neobydlený západ do oblasti Skalistých hor. Svatí, jak sami sebe nazývali, založili v údolí Solného jezera město Salt Lake City a postupně kolonizovali oblast dnešních států Utah, Idaho, Oregon, Kalifornie, Arizona či Nevada. Young je díky tomu někdy nazýván "mormonským Mojžíšem".^[51] Díky rozsáhlé misijní činnosti se do oblasti obývané členy Církve ve druhé polovině 19. století přistěhovaly desetitisíce konvertitů z Velké Británie, Skandinávie, pevninské Evropy a pacifických ostrovů. Dohromady zhruba asi 100 000 lidí.^[52][53][54] Tento exodus je jedním z největších případů stěhování obyvatel v historii Severní Ameriky (pro porovnání: zlatá horečka na Klondiku vylákala během 2 let zhruba 90 000 lidí, z nichž 40 000 dorazilo k ložiskům).

V roce 1852 začalo vedení Církve oficiálně učit nauku plurálního manželství. Praktika ale narazila na odpor zákonodárců USA. Na konci 19. století se spor Církve s vládou Spojených států vyhrotil. Pod nátlakem se CJKSPD v roce 1890 vzdala uzavírání nových plurálních sňatků. Z odporu proti zákazu se zrodil tzv. mormonský fundamentalismus a nové nezávislé denominace, které se polygamie nevzdaly.^[55][4]

Ve druhé polovině 20. století se Církev stala celosvětovou, i díky tomu, že členové přestali být nabádáni, aby se po přijetí víry stěhovali do Utahu. Klíčovým krokem v tomto procesu byla stavba chrámů, které Svatí považují za důležitou součást své náboženské praxe, mimo USA. V padesátých letech byly vybudovány chrámy v Británii, Švýcarsku a na Novém Zélandu.^[56] V současnosti jich má Církev v provozu 195 po celém světě a přes 150 dalších ve výstavbě (oproti 13 v roce 1964).^[57]

Statistiky

V USA vzniklo během vývoje hnutí Svatých posledních dnů mnoho jiných mormonských církví (jako například Kristova komunita nebo Fundamentalistická Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů), které jsou výrazně menší a nezávislé na CJKSPD, která se od nich veřejně distancovala.^[58][4]

Celosvětově měla CJKSPD dle vlastních statistik k 31. prosinci 2023 17 255 394 členů, kteří byli zorganizováni ve 31 490 místních kongregacích, jenž byly rozčleněny pod 3565 kůlů (větší správní jednotka, obdoba katolické diecéze).^[3] Církevní materiály byly vydávány ve 188 jazycích.^[59] Kniha Mormonova byla plně přeložena do 92 jazyků.^[60] Z celkového počtu téměř 17,3 milionů členu sloužilo ke konci roku 2023 na plný úvazek 67 871 učících (v angličtině označovaní jako "teaching" nebo "proselyting") misionářů a dalších 30 685 jako misionáři v oblasti sociální péče a humanitární práce. K Církvi se také v důsledku jejich činnosti za rok 2023 připojilo, tedy bylo pokřtěno, 251 763 konvertitů.^[3] Počet členů je však pouze oficiální - patří mezi ně aktivní členové, poloaktivní členové i zcela neaktivní, kteří do církve už nedocházejí.^[61] Růst členské základny se přes pandemii covidu zpomalil, ale v roce 2023 byl nejvyšší od roku 2015 (procentuálně od roku 2019).^[62] V Česku se v roce 2021 při sčítání lidu ke členství přihlásilo 713 lidí.^[63]

Církev má téměř 7 milionů členů v USA, kde je čtvrtou největší náboženskou denominací.^[64][65] Podle statistik byla také tou nejrychleji rostoucí, což je ale poměrně obtížné spočítat.^[66][67] Největší koncentrace členů je na západě země v Utahu a okolních státech, kde má CJKSPD silný kulturní a politický vliv. Tomuto rozsáhlému regionu se někdy přezdívá "the Mormon corridor" nebo "the Mormon belt".^[68] Mezi další státy s velkým počtem Svatých patří Mexiko, Brazílie, Filipíny nebo Peru.^[65] Z hlediska procentuálního zastoupení členů v obyvatelstvu patří všech pět prvních míst pacifickým státům. V království Tonga je členy přes 60% obyvatel, dále mají Svatí velmi silné zastoupení také na Samoe, Americké Samoe, na Kiribati či Marshallových ostrovech.^[69]

Církev v Česku

Církev vyvíjela misijní činnost na území Česka již v 19. století, ale česká vláda ji uznala až v roce 1929, kdy byla založena Československá misie Praha. Vedl ji Američan Arthur Gaeth, který předtím působil v Německu a z matčiny strany měl české kořeny. (V misii využil znalost češtiny, ale také němčiny.) K oficiálnímu založení československé misie došlo 24. července na Kněží hoře u Karlštejna. Obřad zasvěcení země pro hlásání evangelia vedl apoštol a prezident evropské misie John Andreas Widtsoe (1872–1952).

Činnost členů v YMCA, Sokole i vyučování angličtiny napomáhalo misijní činnosti. Významné bylo rovněž Gaethovo seznámení a pozdější sňatek s Martou Králíčkovou (1900–1985), dcerou chicagského profesora a přítele Tomáše Garrigue Masaryka. Seznámil ho s ní ještě roku 1929 apoštol Widtsoe. Když se Marta vrátila do Spojených států, pokračovali v korespondenčním styku a v lednu roku 1931 ji Gaeth nejprve pokřtil a pak ji pojal za manželku. Mezi lety 1929 a 1939 vycházel dětský časopis Hvězdička, významným počinem bylo rovněž přeložení a vydání Knihy Mormon. Roku 1936 vystřídal Gaetha v postavení misijního prezidenta Wallace Felt Toronto (1907–1968), sám Gaeth navštívil Československo ještě roku 1945 (v roli novináře).^[70]

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava začalo mít vedení církve, které bylo plně v rukou misionářů, potíže s úřady. Čtyři misionáři byli v červenci 1939 zatčeni a šest týdnů zadržováni. Misijní prezident pro Československo, Wallace Felt Toronto (1907–1968), obtížně vymohl jejich propuštění; všichni misionáři museli ale Protektorát v srpnu 1939 opustit. Po jejich odjezdu byli pověřeni Jaroslav Kotulán a Josef Roubíček, aby vedli společenství v Brně, resp. v Praze, jak jim to jen podmínky dovolí. Torontovým zástupcem byl ustanoven jedenadvacetiletý Josef Roubíček, který právě v tomto roce uzavřel manželství s Martou, rozenou Teitzovou. Je paradoxní, že právě v této těžké době – v únoru 1939 – vyšel český překlad z tehdejšího významného teologického spisu církve, Článků víry od Jamese E. Talmage. Josef Roubíček se dopočítal 86 členů církve, 10 svatých bylo pak během války pokřtěno. Činnost církve byla během války překvapivě intenzivní, a to díky založení spolku Česká misie církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů (žádost podána 30. května 1940 a spolek byl podle zákona 134/1867 ř. z. povolen). Po válce, v březnu 1946, navštívil církev apoštol Ezra Taft Benson. Misie v Československu byla obnovena, ale ne nadlouho; zanikla 24. 9. 1947. Nástupnický spolek Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů byl 6. dubna 1950 rozpuštěn. Misionáři měli ve svém působení značné problémy a nakonec byli vyhoštěni. Navzdory útlakům rostly i počty nových křtů,^[71] a to i když v souvislosti s tzv. Církevními zákony byla CJKSPD dne 6. dubna 1950 komunistickým režimem v Československu zakázána.^[72] Po 40 letech byla CJKSPD roku 1990 obnovena a členové se shromažďuji v tzv. odbočkách a sborech v Česku i na Slovensku.^[73][74]

Církev je organizována do tzv. kůlů (obdoba diecézí v katolické církvi), které tvoří skupina větších kongregací, kterým se říká sbory, případně menších kongregací, kterým se říká odbočky. V současnosti je v Česku 1 kůl rozdělený do 6 sborů a 6 odboček, které se většinou nacházejí ve velkých městech.^[75] Největší počet členů je v Praze a v Brně, kde se v neděli na shromáždění schází kolem 130 členů. Roku 2024 zahájil pražský kůl církve výstavbu nového centra v Praze na Pankráci. Zde kromě církevního zázemí budou i sportovní a další zařízení sloužící veřejnosti.^[76][77]

Sídlo církve v Česku je v Praze (Milady Horákové 85/95, 170 00 Praha 7). Česká misie Praha je jednou ze 414 misií církve po světě.^[3] Tu v Česku vede prezident misie, který své povolání zastává na plný úvazek a jsou mu kompenzovány životní náklady (viz Kompenzace misijních prezidentů). Každý misijní prezident má dva rádce, kteří mají kromě církevního také normální civilní povolání.

V roce 2021 se při sčítání lidu ke členství přihlásilo 713 lidí.^[63] Církev v zemi oficiálně eviduje 2549 členů, mezi které patří i neaktivní a poloaktivní.^[72][75]

Víra

CJKSPD odvozuje svou víru především ze 4 knih, které označuje jako standardní díla (Standard Works)^[78] a je podle jejich učení kompletně inspirované Bohem prostřednictvím proroka Josepha a pokračujícího zjevení v církvi.^[79][80]

Patří sem: Bible, dále Kniha Mormonova (The Book of Mormon), kterou podle božského zjevení přeložil ze zlatých desek předaných andělem Moronim prorok Joseph Smith. Dále vycházejí z knih Nauka a smlouvy (Doctrine and Covenants) a Drahocenná perla (The Pearl of Great Price).

Kniha Mormonova pojednává o osudech několika různých kmenů, které v letech 2000–600 př. n. l. připluly do Ameriky. Kniha pojednává o jejich historii, kterou podobně jako Bible popisuje jako záznam Božího jednání se spravedlivými i nespravedlivými lidmi.

Církevní učení

Bůh podle CJKSPD sestává ze tří osob: Otce, Syna a Svatého Ducha. Jakkoliv to jsou oddělené bytosti, panuje mezi nimi dokonalé sjednocení^[81] v úsilí a záměru přivést lidstvo k nesmrtelnosti a věčnému životu^[82]. Otec a Syn mají fyzická těla z masa a kostí. Svatý Duch má duchovní tělo.^{[83][84][85][86]} Člověk byl stvořen podle obrazu těla Božího.^[87]

Členové CJKSPD věří, že rodiny mohou být spolu nejenom během života na Zemi, „dokud vás smrt nerozdělí“, ale i po smrti. Proto ve svých chrámech uzavírají sňatky (tzv. zpečetění) na věčnost a dodržují tzv. Zákon cudnosti. Obřad vykonává vysoký kněz, kterému tuto tzv. pečetící pravomoc podle učení církve delegují apoštolové.^[zdroj?] Není výjimkou, že rodiny Svatých posledních dnů mají více dětí.^[88] Každý pondělní večer mormonské rodiny pořádají ve svém domově tzv. rodinný domácí večer. Tyto rodinné večery pomáhají rodinám, aby spolu trávily dostatek společného času.

Křest je možné přijmout, když je člověku alespoň osm let,^[89] aby byl schopen dostatečně porozumět významu tohoto obřadu a rozhodl se pro něj ze své svobodné vůle. Křtem, který se provádí ponořením celé osoby pod vodu, člověk uzavírá smlouvu s Bohem, že bude dodržovat Jeho přikázání a následovat příklad Ježíše Krista. Církev praktikuje taktéž kněžství ve třech různých řádech.

Základní nauky Církve sepsal prorok Joseph Smith do 13 článků víry. Církev Ježíše Krista svatých posledních dnů „věří v postupné pokračující zjevení“ od Boha (viz 9. článek víry) a„ uznává otevřený kánon písem jako pokračujících zjevení od Boha“.^[90][91]

Členové mají dodržovat zákon cudnosti, „Pánův zákon osobní mravní čistoty“. Tato nauka zapovídá sexuální vztahy před zákonným uzavřením manželství a v manželském svazku vyžaduje absolutní věrnost. Každý člen Církve ho musí dodržovat a jeho porušení přináší postihy – od zákazu přijímání Večeře Páně až po samotné vyloučení z církve.^[92]

Stravu členů upravuje Slovo moudrosti, což je ustálený název pro zjevení, které roku 1835 zapsal prorok Joseph Smith. Definuje, jaké potraviny jsou pro člověka přínosné a jakým látkám by se naopak lidé měli vyhnout. Na základě tohoto zjevení věrni členové CJKSPD nepijí alkohol, kávu a černý a zelený čaj, nekouří cigarety ani nepřijímají jiné omamné látky.^[93] Později bylo toto zjevení v Církvi ustanoveno jako přikázání a jeho dodržování je jednou z podmínek pro vstup do chrámů církve. Nachází se dnes v knize Nauky a smlouvy jako oddíl 89.

Zákon desátku je podle učení CJKSPD jedním z Božích přikázání. Vyžaduje na členovi, aby odváděl 10 % ze svého platu (nebo jakýchkoliv jiných peněz, které získá) církvi. Desátek je kromě podnikatelských aktivit Korporace prezidenta CJKSPD jediným zdrojem příjmů církve.

Dále se členové mají vyhnout tetování, chápaného coby znesvěcování těla jako daru.^[94] CJKSPD v dřívější době silně vystupovala proti kremaci (spalování) mrtvých.^[95]

Obřady církve

Církev praktikuje nejen známé křesťanské obřady (křest, konfirmace, svátost Večeře Páně, pomazání nemocných...), ale také mnoho dalších obřadů, které jsou ve většině křesťanských společenstvích neznámé (křty za mrtvé, omývání a pomazání v chrámu, obdarování, pečetění...). Tyto obřady se vykonávají v tzv. chrámech, které církev staví po celém světě.^[96]

Svátost Večeře Páně

Svátost je církevní název pro tzv. Večeři Páně. Členové ji v dnešní době přijímají každou neděli během tzv. shromáždění svátosti (v rámci nedělní bohoslužby).

Obdarování

Obdarování je jedním z vrcholných obřadů v církvi.^[97] Bez něj nemůže být člověk oslaven v Božím království.

Obřad obdarování byl zaveden roku 1842 zakladatelem Josephem Smithem jako součást vnitřních obřadů v rámci církve. V současné době prochází obdarováním v CJKSPD každý dospělý člen, pokud je toho hoden. Každý je také pobízen k tomu, aby vykonával obřad obdarování ze své zemřelé předky.^[98] Obřad byl v průběhu historie několikrát modernizován.^[99]

Křty za mrtvé

Související informace naleznete také v článku Křest za mrtvé.

Praxe křtů za mrtvé počala roku 1840, kdy prorok Joseph Smith představil tuto nauku nově vzniklému náboženskému hnutí v Americe.

Další obřady za mrtvé

CJKSPD v průběhu 19. století ustanovila tradici, podle níž mají členové této církve vykonávat i další obřady za mrtvé (ne jen křest).

Financování

Snahou této církve je, aby byla naprosto nezávislá na vládních příspěvcích, proto není v žádné zemi placena z veřejných rozpočtů.^[zdroj?]

Běžní členové církve pracují v běžných občanských zaměstnáních, a přitom slouží v církvi jako dobrovolníci. Proto tato církev nemá na regionální úrovni placené kněžstvo (oproti vyšším patrům církve, viz Korporace prezidenta CJKSPD). Církev financuje svoji činnost prostřednictvím desátků: každý člen církvi přispívá 10 % ze svého příjmu. Církev používá tyto peníze na stavbu chrámů, stavbu a provoz kaplí, misionářskou činnost a přípravu církevních materiálů.^[zdroj?] Kromě desátku je také obvyklé platit tzv. postní oběti, což jsou peníze ušetřené za dvě po sobě jdoucí jídla během pravidelného půstu každou první neděli v měsíci. Tyto peníze jsou použity na materiální pomoc pro potřebu členů v rámci sboru, ale i na financování rozsáhlé celosvětové humanitární činnosti Církve.^[zdroj?]

Církev vlastní několik univerzit. Univerzita Brighama Younga je největší soukromou univerzitou v USA, sídlí ve státě Utah (35 000 studentů), Idaho (20 000 studentů), Havaj (20 000 studentů) a Izrael (Jeruzalém, 5 000 studentů), středních škol, nemocnic a dalších veřejně prospěšných institucí, patří jí několik firem, divadel, má své vlastní televizní a rozhlasové stanice, továrny a obchody. Tyto firmy slouží hlavně k poskytovaní humanitární pomoci po celém světě.^[100][101]

Hierarchie

Církev má hierarchii odvozenou od tradičních křesťanských hierarchických stupňů. Každý muž, který je uznán toho hodným, může obdržet kněžství. Úřady v kněžství od nejnižšího jsou: jáhen, učitel, kněz, biskup, starší, vysoký kněz, patriarcha, sedmdesátník a apoštol.^[zdroj?] (Služebně nejstarší apoštol je prorokem a zároveň prezidentem Církve) Všichni vedoucí, jako jsou kněží, starší, biskupové, kteří nejsou generálními autoritami Církve, mají civilní zaměstnání, ze kterého žijí a živí svoji rodinu. V Církvi pracují dobrovolně a zdarma. Generální autority, což jsou sedmdesátníci a apoštolové, nemají civilní povolání a pracují jen pro církev (viz Korporace prezidenta Církve Ježíše Krista Svatých Posledních dnů). Nositelé kněžství nežijí v celibátu, naopak se od nich očekává, že založí rodiny.

Bývalí prezidenti CJKSPD

• Joseph Smith
• Brigham Young^[102]
• John Taylor^[103]
• Wilford Woodruff^[104]
• Lorenzo Snow^[105]
• Joseph F. Smith^[106]
• Heber J. Grant^[107]
• George Albert Smith^[108]
• David O. McKay
• Joseph Fielding Smith^[109][110]
• Harold B. Lee
• Spencer W. Kimball^[111]
• Ezra Taft Benson
• Howard W. Hunter
• Gordon B. Hinckley
• Thomas S. Monson

Současné autority

• Russell M. Nelson (prezident církve)
• Dallin H. Oaks (1.rádce v Prvním předsednictvu církve)
• Henry B. Eyring (2.rádce v Prvním předsednictvu církve)
• M. Russell Ballard (úřadující prezident Kvóra 12 apoštolů)
• Jeffrey R. Holland (apoštol)
• Dieter F. Uchtdorf (apoštol)
• David A. Bednar (apoštol)
• Quentin L. Cook (apoštol)
• D. Todd Christofferson (apoštol)
• Neil L. Andersen (apoštol)
• Ronald A. Rasband (apoštol)
• Gary E. Stevenson (apoštol)
• Dale G. Renlund (apoštol)
• Gerrit W. Gong (apoštol)
• Ulisses Soares (apoštol)^[112]

Aktivity

Misie

Církev povzbuzuje mladé muže ve věku od 18 let, aby v ní sloužili dvouletou misii na plný úvazek. Ženy mohou sloužit také, ale není na to kladen takový důraz (ženy slouží na misii 18 měsíců a nově od roku 2012 musí dosáhnout věku minimálně 19 let, dříve 21 let).^[113][114] Dnes slouží ve světě přes 52 000 misionářů. Misii si misionáři hradí z vlastních prostředků nebo, v případě potřeby, využívají celosvětový misionářský fond Církve. To, do jaké země budoucí misionář půjde, určují apoštolové Církve, a to na základě božské inspirace a na základě potřeb jednotlivých územních misií.^[113] Misionáři pracují vždy ve dvou.^[113][115] Jejich úkol je kázat evangelium, proto se musí velmi rychle naučit jazyk země, do níž jsou vysláni. Před odjezdem na určené místo svého působení každý misionář absolvuje několikatýdenní školení v tzv. Misionářském výcvikovém centru (Missionary Training Center – MTC), kterých je 15 po světě.^[116][117] Během misie se soustředí výhradně na službu a hlásání evangelia a vyhýbají se světským zábavám a milostnému životu.^[118] Po skončení misionářské služby většina misionářů dokončí studia a založí rodiny.^[119]

Další aktivity

V rámci církve je také zorganizováno Pomocné sdružení, což je největší a nejstarší sdružení žen na světě^[zdroj?]. Založeno bylo v roce 1842 a má dnes více než 5 miliónů členek. Jeho hlavním cílem je pomoc chudým a potřebným. Církev také provozuje několik uměleckých těles, z nichž nejslavnější je 360členný Tabernacle Choir at Temple Square (dříve známý jako Mormon Tabernacle Choir). Doprovází ho 120členný orchestr Chrámového náměstí. Sbor mimo jiné koncertuje se slavnou zpěvačkou Gladys Knight ze skupiny The Pips, která je členkou Církve od roku 1997, a také s mnoha dalšími významnými světovými umělci.

Církev disponuje velkým programem Sociální péče, který každoročně rozdá přes jednu miliardu Kč^[zdroj?]. Během tsunami v roce 2005 byla Církev Ježíše Krista druhou nejštědřejší organizací, která darovala peníze na pomoc poškozeným a na zaplacení humanitárních potřeb.^[zdroj?]

Členové CJKSPD jsou aktivní i v jiných záležitostech veřejnosti a společenského života, jako je například politika. Církev však zastává postoj politické neutrality a kdokoliv takto veřejně činný tak působí bez vlivu ze strany Církve.^[120][121]

V době uprchlické krize církev přidala do své oficiální příručky pro laické vůdce novou pasáž, která vyzývá členy k podpoře uprchlíků v jejich místních komunitách.^[122]

CJKSPD tiskne Bible doplněné o poznámky a vysvětlivky konzistentní s učením této církve. Vydává Překlad krále Jakuba v angličtině či Překlad Reiny-Valery ve španělštině. V ostatních jazycích nejsou církevní verze Bible vydávány. Dále Církev s dovolením Kristovy komunity, jež drží autorská práva, publikuje části Překladu Josepha Smitha, který vychází z práce Josepha Smitha na inspirované revizi Bible. Mezi další kanonickými knihami Církev tiskne Knihu Mormonovu, které dle údajů k roku 2011 rozšířila po světě již přes 150 milionů kusů.^[123] Od roku 2013 je k dispozici upravené vydání celých písem (tzv. „trojkombinace“ nebo „čtyřkombinace“).^[124][125] Nová verze nahrazuje vydání 1981 a přichází s řadou úprav – číslování stránek a pozice veršů je ale konzistentní se starším vydáním.^{[126][127][128][129][130]}

CJKSPD vydává 4 náboženské časopisy, každý pro jinou cílovou skupinu čtenářů: Liahona,^[131] Ensign,^[132] New Era^[133] a Friend.^[134] Mimoto šíří mnoho dalších církevních publikací, videa, písně, mobilní a počítačové aplikace, apod.

Kontroverze

Polygamie

Polygamie (neboli praxe, kdy muž může mít více žen a žena více mužů) byla praxí, kterou jako zjevení zavedl mormonský zakladatel a Prorok Joseph Smith a přikázal všem členům jako Boží přikázání jeho nástupce, Brigham Young.

Mnohoženství bylo po dlouhém nátlaku federálních orgánů USA zrušeno čtvrtým prezidentem Církve Wilfordem Woodruffem v roce 1890.^[135] To bylo mj. podmínkou pro přijetí mormonského státu Utah do Unie. V opačném případě by však CJKSPD hrozila konfiskace majetku a uvěznění dalších autorit (Woodruffův předchůdce John Taylor se do své smrti musel skrývat před federálními úřady).

Mormonská polygamie byla praktikována tajně i po oficiálním zrušení.^[136]

Postoje k homosexualitě

Oficiálním postojem CJKSPD je, že manželství a nesezdané partnerství je možné pouze mezi mužem a ženou v rámci církve. Homosexuální vztahy jsou kontroverzním tématem.^{[137][138][139][140][141]} Nejvyšší soud USA 26. června 2015 rozhodl, že homosexuální sňatky jsou legální ve všech federativních státech USA. CJKSPD vydala v reakci prohlášení: „Rozhodnutí soudu nijak nemění Pánovu nauku, že manželství je svazek mezi mužem a ženou ustanovený Bohem.“^[142] Církev nicméně reaguje na podněty lidsko-právních organizací bojujících za práva LGBT komunity.^[143] V listopadu 2015 vydala pravidla omezující církevní práva homosexuálních rodin, načež 14. listopadu tisíce členů protestně opustilo CJKSPD.^{[144][145][146]} Děti z LGBT rodin, podle nových pravidel, nesmí být pokřtěny až do 18 let, a poté jen v případě, že se odstěhují od svých rodičů a oficiálně zavrhnou jejich životní styl (LGBT partnerství). Poté mohou být přijati zpět do církve a mohou vykonávat církevní privilegia. Děti z LGBT rodin, které již pokřtěné jsou, nesmí získávat nové obřady (kněžství, Obdarování, ...) do svých 18 let. Zároveň platí také, že po dovršení 18 let se musí odstěhovat od svých homosexuálních rodičů a nesmí s nimi zůstat bydlet. Homosexuální manželství bylo také přidáno na seznam největších hříchů, rovnajících se odpadlictví.^[147]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints na anglické Wikipedii.

Související články

• Joseph Smith
• Kniha Mormonova
• Kristova komunita
• Dějiny křesťanství

Externí odkazy