Morava: Porovnání verzí – Wikipedie

m

Řádek 1:

{{Různé významy|tento=historickém území}}

{{Infobox - region

| obrázek = Mikulov - pohled z vrchu Kreuzberg u Kleinschweinbarthu obr012.jpg

| popisek = JohomoravskéJihomoravské město [[Mikulov]] a okolí

| článek o vlajce = Moravská vlajka

| článek o znaku = Moravská orlice

Řádek 208:

<gallery>

Soubor:Nejstarší dochované barevné vyobrazení znaku markraběcí Moravy, hrad Gozzoburg v Kremži.jpeg|Nejstarší dochované barevné vyobrazení znaku moravského markraběte (Moravy), freska v sále hradu Gozzoburg v Kremži z počátku 70. let 13. století.

Soubor:Znak Moravy.svg|Znak Moravy -– do roku 1915 znak markraběte a markrabství

Soubor:Moravská orlice s klenotem.jpg|Velký znak Moravy -– do roku 1915 znak markraběte a markrabství

Soubor:Moravia 2.svg|Znak markraběte a markrabství (1915–1918). Od roku 2003 ve znaku [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]].

Soubor:Moravia coat of arms.jpg|Úplný znak moravského markraběte v kresbě heraldika [[Hugo Gerhard Ströhl|Huga Gerharda Ströhla]]. Teoretická podoba markraběcího znaku po roce 1915.

Řádek 429:

Definitivní [[Ústavní listina Československé republiky|ústava]] (1920) rozhodla proti zemskému zřízení. Zákonodárnou moc svěřila dvoukomorovému [[Národní shromáždění republiky Československé (1920–1939)|Národnímu shromáždění Republiky Československé]], složenému z poslanecké sněmovny a senátu, a potvrdila neexistenci zemských sněmů. V čele Moravy nadále stál [[zemský výbor]] a [[Zemská správa politická]] ''(zemský úřad)'' v jejíž čele stál [[Zemský prezident|prezident Zemské správy politické]].

[[31. červenec|31. července]] 1920 byla k ČSR připojena malá část Dolních Rakous ([[Valticko]]), která byla začleněna do moravských politických okresů. [[1. leden|1. ledna]] [[1925]] byla osada [[Nedvězí (okres Svitavy)|Nedvězíčko]] podle vládního nařízení č. 315/1924 Sb. z. a n.<ref>[[s:315/1924|vládní nařízení č. 315/1924 Sb. z. a n.]]</ref> převedena do Čech. Roku [[1925]] pak byl k Československu a zároveň k Moravě připojen [[Dyjský trojúhelník]] a došlo k rozšíření Valticka, roku [[1926]] bylo na úkor tehdejší dolnorakouské obce Kleinschweinbarth rozšířeno území [[Mikulov]]a.<ref>{{Citace monografie| příjmení =

| jméno =

| odkaz na autora =

Řádek 650:

[[Soubor:Grapes in Pálava region (1).jpg|náhled|vlevo|Moravské víno]]

{{Pahýl část}}

{{Podrobně|Těžba na Moravě|Vinařství v Česku}}

Hlavní ekonomická centra Moravy jsou [[Brno]], [[Ostrava]], [[Olomouc]] a [[Zlín]], ve všech čtyřech případech se dnes jedná o města s velkým počtem vysokoškolských studentů a bohatou minulostí ve zpracovatelském průmyslu. Brno bylo dříve známé svým rozvinutým textilním průmyslem, podobně jako v případě Ostravy šlo o silné průmyslové město, dnes se zaměřuje spíše na činnost ve vědě, výzkumu a vývoji. V oblasti okolo [[Ostrava|Ostravy]] v minulosti probíhala intenzivní těžba uhlí až do 90. let 20. století, díky tomu bylo možné vybudovat masivní aglomeraci orientovanou rovněž na zpracovatelský průmysl, město se dnes snaží přeorientovat na jiná odvětví. Na jihu Moravy okolo [[Hodonín]]a a [[Břeclav]]i se těží [[ropa]].

{{Podrobně|Vinařství v Česku}}

[[Soubor:Vinařská_mapa.png|vlevo|náhled|'''Vinařská oblast Morava'''{{Legenda|purple|[[Znojemská vinařská podoblast|Znojemská]] podoblast}}{{Legenda|navy|[[Mikulovská vinařská podoblast|Mikulovská]] podoblast}}{{Legenda|blue|[[Velkopavlovická vinařská podoblast|Velkopavlovická]] podoblast}}{{Legenda|teal|[[Slovácká vinařská podoblast|Slovácká]] podoblast}}]]

Oblast jižní Moravy je známa zejména pro svoji [[Vinařství|produkci vína]]. Skýtá dobré klimatické podmínky pro pěstování [[Réva vinná|vinné révy]], a proto se zde nacházejí obce s největší [[Vinařství v Česku|produkcí vína v Česku]]. Rozloha moravských vinic v celkovém úhrnu tvoří okolo 96 % vinic v zemi.<ref>''[http://www.wineofczechrepublic.cz/2-1-wine-region-moravia-en.html Wine of Czech Republic: Wine Region Moravia] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110407182344/http://www.wineofczechrepublic.cz/2-1-wine-region-moravia-en.html|date=2011-04-07}}'', datum přístupu červen 26, 2011</ref> Historie moravského vinařství sahá až do doby [[Starověký Řím|starověkého Říma]]. Při archeologickém průzkumu [[Římská vojenská pevnost u Mušova|římské základny u [[Pasohlávky|Pasohlávek]] byl mezi mnoha dalšími artefakty nalezen nůž na prořezávání révy. Historici-[[Enologie|enologové]] se domnívají, že během římské okupace mohly být do regionu přineseny [[Odrůdy révy vinné|odrůdy]] [[Veltlínské zelené]] a [[Ryzlink vlašský]] pěstované v blízkosti [[Jantarová stezka|Jantarové stezky]] a [[Pavlovské vrchy|PálavskýchPavlovských vrchů]] v [[Mikulovská vrchovina|Mikulovské vrchovině]]. Kolem roku 278 římský císař [[Probus|Marcus Aurelius Probus]] zrušil edikt císaře [[Domitianus|Domitiana]] zakazující sázení révy v koloniích severně od [[Alpy|Alp]], a podporoval výsadbu nových vinic v severních [[Římská kolonie|severních římských koloniích]]. <ref>Blom, Philipp (2000), ''The Wines of Austria'', Faber & Faber, {{ISBN|0-571-19533-4}}</ref>

Vinařství bylo provozováno také v době [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] (833–906), o čemž svědčí četné řezací nože a semena hroznů objevená při archeologických vykopávkách [[Slované|slovanských]] sídlišť.<ref name="WoCR History">''[http://www.wineofczechrepublic.cz/r-3-1-1-1-history-in-dates-en.html Wine of Czech Republic: History of Wine in Czech Republic] {{webarchive|url=https://web.archive.org/web/20110718193247/http://www.wineofczechrepublic.cz/r-3-1-1-1-history-in-dates-en.html|date=2011-07-18}}'', datum přístupu 29. června 2011</ref>