Polikarpov I-153: Porovnání verzí – Wikipedie


Article Images

m

(Není zobrazeno 22 mezilehlých verzí od 15 dalších uživatelů.)

Řádek 1:

{{Infobox - letadlo

| název = I-153

| obrázek = Polikarpov I-153, Private JP5712954.jpg

|typ = [[stíhací letoun]]

|výrobce popisek = Polikarpov I-153

| typ = [[stíhací letoun]]

|image =

| výrobce = Polikarpov

|text =

| konstruktér = [[Nikolaj Nikolajevič Polikarpov]]

| první let = [[1938 v letectví|1938]]

|zaveden zavedeno = [[1939 v letectví|1939]]

|vyřazen vyřazeno =

| výroba = 1939-19411939–1941

| vyrobeno kusů = 3 437 ks

| charakter =

| cena za kus =

| varianty =

| hlavní uživatel = [[SovětskýSovětské svaz|SSSRletectvo]]

| více uživatelů = [[Finské letectvo]]

}}

'''Polikarpov I-153''' ''Čajka'' (někdy psáno i '''I-15ter'''; [[ruština|rusky]] ''Чайка'', "racek") byl posledním [[stíhací letoun|stíhacím]] [[dvouplošník]]em zkonstruovaným v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]]. Jedná se o třetí verzi letounu[[letoun]]u [[Polikarpov I-15|I-15]], což se odráží i v jeho názvu.

'''Polikarpov I-153''' ''Čajka'' ([[ruština|rusky]] ''Чайка'', "racek") byl posledním [[stíhací letoun|stíhacím]] [[dvouplošník]]em zkonstruovaným v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]]. Jedná se o třetí verzi letounu [[I-15]], což se odráží i v jeho názvu.

== Vývoj ==

[[Soubor:Polikarpov I-153 Chaika.jpg|náhled|I-153P Čajka]]

[[Prototyp]] I-153 vznikl v roce [[1938]] a oproti dvojplošníku [[I-15]] znamenal zřetelný kvalitativní posun. Stroj byl osazen motorem [[Švecov M-25|M-25V]], však brzy již výkonnějším devítiválcem [[Švecov AŠ-62|M-62]] a posléze M-63 o výkonu 1100 k (820 kW). [[Podvozek letadla|podvozek]] se sklápěl mechanicky směrem dozadu. I-153 byly vyzbrojeny čtyřmi [[Synchronizátor střelby|synchronizovanými]] kulomety [[ŠKAS]] [[ráže]] 7,62 mm, letouny mohly nést pod [[křídlo letadla|křídly]] náklad [[letecká puma|pum]] o hmotnosti až 200 kg, případně podvěsit šest až osm neřízených raket typu [[RS-82]]. [[Sériová výroba]] započala na počátku roku [[1939]], od jarních měsíců byla letadla zaváděna do výzbroje [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Piloti[[Pilot]]i si I-153 oblíbili a říkali jim „Čajky“ (racci) podle lomeného horního křídla. Poslední verze z roku [[1940]] měly označení I-153BS a I-153P. První z nich byla vyzbrojena dvěma pevnými kulomety UBS ráže 12,7 mm, druhá dvěma [[letecký kanón|kanóny]] ŠVAK20[[ŠVAK]] ráže 20 mm.

== Bojové užití ==

[[Soubor:Poliakarpov I-153 Musee du Bourget P1010993.JPG|rightvpravo|thumbnáhled|I-153 v muzeu[[Musée de l'Air et de l'Espace]] v Paříži]]

Letadla I-153 byla odesílána urychleně na [[Ruský Dálný východ|Dálný východ]], kde se odehrávaly [[Japonci]] vyprovokovanéJaponsko-sovětské pohraniční konflikty|sovětsko-japonské incidenty]] na hranici [[Mandžusko|Mandžuska]] a [[Mongolsko|Mongolska]], které přerostly v létě 1939 v [[Bitva u řeky Chalchyn|těžké boje u řeky Chalchyn]]. Pro Japonce bylo nasazení těchto letadel překvapením, protože ač byly na první pohled nerozeznatelné sod [[Polikarpov I-15|I-15]], dosahovaly překvapujících výkonů. I-153 zasáhly do války v zimě [[1939]] ve [[Zimní válka|Finskofinsko-sovětské válce]]. Stroje bojovaly i proti [[Němci|Němcům]] ve [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké válce]] poměrně úspěšně. Na letouny [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] nestačily rychlostí, ale byly dobré v obratnosti, stoupavosti[[stoupavost]]i a snadné pilotáži, což jim přineslo úspěchy. I-153 sloužily v [[Vojska protivzdušné obrany SSSR|sovětské protivzdušné obraně]] až do roku [[1944]], ve finskéfinském armáděletectvu dokonce až do léta [[1945]].

Dva letouny šlo také zavěsit pod křídla čtyř motorovéhočtyřmotorového bombardéru [[Tupolev TB-3|TB-3]]. Pro případ, že by potřeboval ochranu v boji, mohl letouny odpojit a nechat se chránit.

Celkem bylo vyrobeno 3437 ks I-153.

== Technické údajeSpecifikace ==

=== Technické údaje ===

* '''Osádka:''' 1

* '''Charakteristika:''' jednomístné dvouplošné stíhací a bombardovací letadlo.

* '''Pohonná jednotka:''' motor [[Šveceov AŠ-62|M-62]] o výkonu 746 kW, později M-63 o výkonu 820 kW.

* '''Výzbroj:''' čtyři kulomety ráže 7,62 mm nebo 12,70 mm, dvě 100 kg bomby nebo šest až osm raket ráže 82 mm se závěsnících pod křídlem.

* '''Rozpětí:''' 10,00 m

* '''Délka:''' 6,2 m

* '''Nosná plocha:''' 22,20 m²

* '''Hmotnost prázdného letounu:''' 1  437 kg

* '''Vzletová hmotnost:''' 1 860 – 2  860–2 010 kg

* '''Pohonná jednotka:''' 1 × [[hvězdicový motor]] [[ŠveceovŠvecov AŠ-62|M-62]] o výkonu 746 kW, později M-63 o výkonu 820 kW.

=== Výkony ===

* '''Maximální rychlost:''' 427 km/h

* '''Dostup:''' 10 700 m

* '''Dolet:''' 480 – 900 km

=== OdkazyVýzbroj ===

*4 × kulomet [[ŠKAS]] ráže 7,62 mm

=== Externí odkazy ===

*2 × 100kg [[letecká puma]] nebo 6–8 raket [[RS-82]] ráže 82 mm na závěsnících pod křídlem.

{{commonscat|Polikarpov I-153}}

* {{cs}} [http://airwar.valka.cz/sssr/po_153/index.php Článek o I-153]

== Odkazy ==

=== Literatura ===

* Zbyněk Válka, Stíhací letadla 1939–1945

* Miroslav{{Citace monografie | příjmení = Šnajdr, | jméno = Miroslav | odkaz na autora = | titul = Operace Barbarossa. – leteckáLetecká válka 22. června 1941 | vydavatel = Votobia | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 236 | isbn = 80-7220-148-4}}

=== Externí odkazy ===

* {{commonscatCommonscat|Polikarpov I-153}}

* {{csCs}} [https://web.archive.org/web/20070602023023/http://airwar.valka.cz/sssr/po_153/index.php Článek o I-153]

{{Pahýl}}

{{Sovětské vojenské letouny druhé světové války}}

{{Autoritní data}}

{{Portály|Letectví|Druhá světová válka}}

[[Kategorie:Sovětská a ruská stíhací letadla]]

[[Kategorie:Letadla Polikarpov|I-153]]

[[Kategorie:Dvouplošníky]]