Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998
Přispěvatelé projektů Wikimedia
Article ImagesVolby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998 se uskutečnily v pátek 19. června od 14:00 do 22:00 a sobotu 20. června od 8:00 do 14:00. O 200 míst v Poslanecké sněmovně se ucházelo 18 stran a hnutí. Šlo o předčasné volby, protože předchozí se konaly jen o dva roky dříve. Čtyřleté volební období Poslanecké sněmovny ale bylo zkráceno zvláštním ústavním zákonem č. 69/1998 Sb.[pozn. 1]
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998 | |
---|---|
Stát | Česko |
Druh voleb | parlamentní |
Volební termín | 19.–20. června 1998 |
Předchozí volby | 1996 |
Následující volby | 2002 |
Volební účast | 74,03 % |
Počet kand. stran | 18 |
Výsledky | |
Předseda vlády | |
Před volbami | Josef Tošovský (nestr.) |
Po volbách | Miloš Zeman (ČSSD) |
Hlasování se zúčastnilo 74,03 % oprávněných voličů, z nichž 99,58 % (5 969 505) hlasovalo platně. Ve volbách zvítězila ČSSD následovaná ODS, s výrazným odstupem pak následovala KSČM, KDU-ČSL a Unie svobody. Po neúspěchu jednání o vzniku možné koaliční vlády, tak nakonec menšinovou vládu vytvořila na základě takzvané Opoziční smlouvy ČSSD za podpory ODS.
ČSSD | ODS | KSČM | KDU-ČSL | US | |
---|---|---|---|---|---|
Volební lídr | Miloš Zeman |
Václav Klaus |
Miroslav Grebeníček |
Josef Lux |
Jan Ruml |
Hlasů | 1 928 660 | 1 656 011 | 658 550 | 537 013 | 513 596 |
Procent | 32,31 % ▲ | 27,74 % ▼ | 11,03 % ▲ | 9,00 % ▲ | 8,60 % ▬ |
Mandátů | 74 | 63 | 24 | 20 | 19 |
Předchozí volby (1996) | 26,44 % (61) | 29,62 % (68) | 10,33 % (22) | 8,08 % (18) | nová strana |
Subjekt | Hlasy | Mandáty | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
Počet | % | Počet | ± | |||
Česká strana sociálně demokratická | 1 928 660 | 32,31 | 74 | +13 | ||
Občanská demokratická strana | 1 656 011 | 27,74 | 63 | -5 | ||
Komunistická strana Čech a Moravy | 658 550 | 11,03 | 24 | +2 | ||
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová | 537 013 | 9,00 | 20 | +2 | ||
Unie svobody | 513 596 | 8,60 | 19 | +19 | ||
Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa | 232 965 | 3,90 | 0 | -18 | ||
Důchodci za životní jistoty | 182 900 | 3,06 | 0 | - | ||
Demokratická unie | 86 431 | 1,45 | 0 | - | ||
Strana zelených | 67 143 | 1,12 | 0 | - | ||
Nezávislí | 51 981 | 0,87 | 0 | - | ||
Moravská demokratická strana | 22 282 | 0,37 | 0 | - | ||
Česká strana národně sociální | 17 185 | 0,29 | 0 | - | ||
Občanská koalice – Politický klub | 14 788 | 0,25 | 0 | - | ||
Celkem | 5 969 505 | 100 | – | 200 | – |
Výsledky podle volebních krajů (v procentech)
ČSSD | ODS | KSČM | KDU-ČSL | US | SPR-RSČ | DŽJ | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Praha | 23,44 | 42,45 | 6,99 | 6,15 | 13,38 | 2,15 | 1,79 |
Středočeský kraj | 32,70 | 29,94 | 11,52 | 6,50 | 7,90 | 3,89 | 3,37 |
Jihočeský kraj | 31,11 | 28,34 | 11,50 | 9,89 | 8,54 | 3,41 | 2,91 |
Západočeský kraj | 32,73 | 27,74 | 11,73 | 6,82 | 8,37 | 4,26 | 3,92 |
Severočeský kraj | 34,71 | 26,26 | 12,59 | 4,14 | 7,80 | 6,11 | 3,97 |
Východočeský kraj | 29,94 | 27,73 | 10,00 | 11,56 | 9,07 | 3,68 | 3,28 |
Jihomoravský kraj | 31,81 | 22,99 | 12,34 | 13,50 | 8,52 | 3,56 | 2,89 |
Severomoravský kraj | 38,98 | 22,56 | 11,26 | 9,14 | 6,25 | 4,34 | 2,92 |
Kraj | ČSSD | ODS | KSČM | KDU-ČSL | US | celkem |
---|---|---|---|---|---|---|
Praha | 6 | 11 | 1 | 1 | 3 | 22 |
Středočeský kraj | 8 | 7 | 2 | 1 | 2 | 20 |
Jihočeský kraj | 5 | 4 | 1 | 1 | 1 | 12 |
Západočeský kraj | 6 | 5 | 2 | 1 | 1 | 15 |
Severočeský kraj | 8 | 6 | 3 | 1 | 2 | 20 |
Východočeský kraj | 8 | 8 | 2 | 3 | 2 | 23 |
Jihomoravský kraj | 14 | 10 | 5 | 6 | 4 | 39 |
Severomoravský kraj | 16 | 9 | 4 | 3 | 2 | 34 |
II. skrutinium | 3 | 3 | 4 | 3 | 2 | 15 |
Mapy výsledků pěti subjektů, které se dostaly do nové sněmovny.
Po volbách se nejsilnější stranou stala ČSSD pod vedením MIloše Zemana se 74 mandáty. Prezident Václav Havel pověřil Miloše Zemana sestavením vlády. Ten se nejprve pokusil o vládu s KDU-ČSL a Unií svobody, která by disponovala bezpečnou většinou 113 mandátů. Avšak předseda US Jan Ruml tuto možnost okamžitě odmítl kvůli svým osobním nesympatiím k Miloši Zemanovi.
Miloš Zeman tak učinil US nabídku, že se předsedou vlády stane předseda KDU-ČSL Josef Lux a Miloš Zeman se stane předsedou sněmovny, kterým už ostatně byl. I tuto nabídku koaliční spolupráce US odmítla. Naopak možnost pravostředové koalice (s těsnou většinou 102 mandátů) zhatily vážné osobní rozpory mezi představiteli OSD a US.
Zeman se tak v této patové situaci rozhodl už s US nevyjednávat a učinil nečekaný krok- začal vyjednávání s Václavem Klausem a Občanskou demokratickou stranou. A vyjednávání byla úspěšná, vznikla menšinová vláda ČSSD v čele s Milošem Zemanem tolerovaná ODS v poměru 137/200 (Opoziční smlouva). Václav Klaus se stal předsedou PSP ČR a Unie svobody, KDU-ČSL i KSČM přešly do opozice.
Do Poslanecké sněmovny kandidovaly tyto subjekty, podle abecedy:
- ↑ Na rozdíl od Ústavním soudem zrušených předčasných voleb v roce 2009, které se měly konat na základě zvláštního ústavního zákona, kterým se zkracovalo 5. volební období Poslanecké sněmovny, v roce 1998 nikdo nenavrhl Ústavnímu soudu zrušení zvláštního ústavního zákona o zkrácení 2. volebního období Poslanecké sněmovny.
Možnost samorozpuštění Poslanecké sněmovny byla do Ústavy přidána až ústavním zákonem č. 319/2009 Sb.
- ↑ Až do změny ke dni 29. 1. 2002 (Zákon č. 37/2002 Sb.) byla hranice pro udělení příspěvku 3 %.
- ↑ Výsledky hlasování za volební kraje
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998 na Wikimedia Commons
- Stránka Českého statistického úřadu věnovaná volbám do PSP ČR v roce 1998