ořech - Wiktionary, the free dictionary

Inherited from Old Czech ořěch, from Proto-Slavic *orěxъ.

• IPA^(key): [ˈor̝ɛx]
• Hyphenation: o‧řech

ořech m inan

1. nut

• “ořech”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “ořech”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “ořech”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)